Vznik S.O.Ú.K. - Spojených osad udolí Kozojedského
Malebné údolí říčky Šembery objevili první trempové v roce 1925. O dva roky později si ve „svém“ údolí postavili první chatu a nazvali ji „Unalaska“. Kozojedští trempové si v roce 1948 založili trampskou osadu S.O.Ú.K. – SPOJENÉ OSADY ÚDOLÍ KOZOJEDSKÉHO, nakoupili sportovní náčiní, vybudovali hřiště na nohejbal a rozhodli se, že si postaví osadní chatu, kde by se mohli všichni scházet a mohli si v ní uložit sportovní náčiní a další společný majetek. Dříví na stavbu bylo opatřeno až v pohraničí. Po válce ho bylo nedostatek. Složili se na něj všichni osadníci. Navíc využili i finance získané pořádáním tanečních zábav v kozojedském hostinci U Heřmanů. Majitel hostince jim chybějící část obnosu potřebného na stavbu osadní chaty zapůjčil. Slavnostní otevření osadní chaty a její předání osadníkům S.O.Ú.K. proběhlo v sobotu 5. července 1952 ve 20 hod. Od té doby slouží osadníkům dodnes. V květnu 1955 ušily osadní ženy chatě vlajku, která je symbolem S.O.Ú.K. Dluh ze stavby osadní chaty byl podle kroniky S.O.Ú.K. „zlikvidován“ k 24. srpnu 1957.
S.O.Ú.K. byl od svého založení „spojkou“ a partnerem mezi osadníky a orgány státní správy a samosprávy. Na celookresním aktivu předsedů osadních výborů, místních a městských národních výborů 3. 10. 1987 v Jevanech byl vyhodnocen jako jeden z nejlepších osadních výborů a obdržel od Okresního národního výboru v Kolíně finanční odměnu. S.O.Ú.K se již od svého založení na výzvu Místního národního výboru v Kozojedech účastnil četných žňových a dalších brigád. Podílel se, mimo jiné, i na úpravách lesních cest, na odklízení vykácených porostů, na stavbě a údržbě mostků přes Šemberu, na stavbě sportovišť a studní a mnoho jiných veřejně prospěšných pracech. Od svého založení je S.O.Ú.K. významným místním organizátorem kultury. Organizuje dětské dny a maškarády, velikonoční pomlázky, sportovní turnaje, potlachy a plno dalších podniků. Už po 2. světové válce získaly v širokém okolí věhlas taneční zábavy a trampské večery pořádané v kozojedském hostinci U Heřmanů.
Údolí Šembery
Významný krajinný prvek (VKP) Údolí Šembery a Lázného potoka je nejkrásnějšm údolím Kolínska, které vytváří ve formě skalnatého kaňonu říčka Šembera a její levostranný přítok Lázný potok. Zdejší krajinné scenérie připomínají údolí na Šumavě nebo severních svazích Jizerských hor.
Šembera je říčka, patřící do povodí Labe, pramení poblíž Vyžlovky v nadmořské výšce 415 m. n. m. a její tok měří 23 km. Ústí do Výrovky u Zvěřínka na Nymbursku v nadmořské výšce 182 metry. Cestou do Českého Brodu napájela Šembera v minulosti celkem 9 rybníků: Balík, Žabinec, Dívčí, Šember (pod hradem), Stodolu, Řešeto, Mrzák, Tuchorazský a Podviňák, z nichž poslední dva existují dodnes.
Romantiku zdejšího údolí objevili v polovině dvacátých let 20. století trampové z Kolína, Českého Brodu a Prahy, zprvu sem docházeli pěšky od železničních stanic v Českém Brodu a Říčan. Začínali zde nocovat pod širákem nebo pod převisem zvaným „Jeskyně Sing-sing“, ale už v roce 1929 postavili první chatu zvanou nazývanou „Unalaska“. Ta patřila všem a byla volně přístupná, brzy se tomuto místu začalo říkat Colorádo a Kansas. Když vzápětí postavili trampové z Českého Brodu v Colorádu chatu s názvem „Staré Ohio“, vznikl základ jedné z nejstarších trampských osad v Čechách. V roce 1948 byly založeny tzv. Spojené osady údolí Kozojedského (zkráceně SOUK), které existují dodnes. V roce 2008 bylo evidováno 270 chat a srubů.
Na ostrožně nad nejužší částí údolí jsou rozsáhlé pozůstatky hradiště Staré Zámky a zřícenina hradu Šember.
Hrad Šember
Hrad byl vybudován na konci strmé, vysoké ostrožny nad pravým břehem říčky Šembery, na místě pravěkého opevněného halštatsko-laténského hradiště z 5. století př. n. l. Místo bylo opevněno a osídleno i Slovany v 8. století pro svou výhodnou polohu nad obchodní cestou, která procházela podél Šembery. Šember patří k těm výjimečným stavbám, o nichž máme písemný doklad z doby ještě před jejich vznikem. V roce 1357 prodal Ješek z Náchoda, držitel Kostelce nad Černými lesy, místo vhodné pro stavbu hradu mindenskému biskupovi Dětřichovi z Portic. Tato koupě byla určena pro cisterciácký klášter v Klášterní Skalici, který hrad vybudoval a spravoval až do husitských válek. Hrad byl pojmenován Schönberg, z čehož se vyvinul dnešní počeštělý název hradu i říčky. V roce 1421 hrad spolu s klášterem v Klášterní Skalici rozbořili husité a již nikdy nebyl obnoven. V roce 1542 byla lokalita zapsána do Zemských desek jako „Šemberk – zámek pustý“.
Podle dochovaných zbytků se dá usuzovat, že Šember nebyl hradem rezidenčním, ale plnil především správní funkce nad obchodní cestou. S největší pravděpodobností se jednalo o bezvěžový hrad nižší kvalitativní úrovně, jehož hlavní obrannou funkci plnila mohutná plášťová zeď obvodové hradby.
Z hradu se zachovaly mohutné valy, pocházející ještě z původního hradiště, které později vymezovaly předhradí, jak dokládají středověké nálezy. Vlastní hrad za šíjovým příkopem byl nevelký. Měl zhruba oválný obrys, který v zadní severní části přecházel do klesajícího skalnatého hřebene. V čelní východní stěně se dodnes dochovaly zbytky silné, pečlivě vyzděné hradby (štítové zdi). Propadlina v jižním nároží dává tušit podsklepenou stavbu, při západní hraně ostrožny jsou pozorovatelné zbytky nádvorní stěny další budovy. Na vyvýšené srovnané ploše v severní areálu stával roubený či hrázděný palác.